
Dnes při cestě z práce se mi naskytl pohled na muže v laciném “tesco” obleku, jenž mě po nastoupení do vozu metra zaujal svým bluetooth handsfree - které pevně trůnilo v jeho pravém uchu. Ihned získal mé sympatie. Je vidět, že i v dnešní době se najdou lidé, kteří dbají o bezpečnost a netelefonují za jízdy.
Nedalo mi to abych si tohoto poctivce nevyfotil v mé sbírce “lidé s bluetooth handsfree v různých životních situacích” získáva prominentní místo a zařazuje se mezi tyto jedince:
1. nejmenovaný makléř realitní kanceláře - jenž drží rekord v počtu dní nepřetržitého nošení této kyborg pomůcky. Je s touto fetišitickou pomůckou tak srostlý, že ji nesundavá ani při styku se zákazníky.
2. případ - idylická polední scénka. Představte si: město - Praha, čtvrť - Karlín, místo - nejmenovaná jídelna. Ke stolu proti Vám usedají dva “bussines meni”, sedí proti sobě, pojídají chutnou krmi plnou přepaleného tuku s hranolky a oba mají romanticky synchronizované modré diody svých handsfree - blik - blik - blik
3. truhlář - za celý den má mnoho (slovy dva) hovorů a přesto má stalá ruce volné.
a takto bych mohl pokračovat. Bluetooth handsfree používané mimo vozidlo je dnes čistě záležitostí image. Bohužel jsem i v tomto směru naprosto out.
1 response so far ↓
tPaK // Nov 6, 2007 at 9:56 am
Hulán pičo!
Leave a Comment